Určitě nemohu seriózně tvrdit, že co je české, je nejlepší. Ale pokud je prokazatalné, že výrobek je vyroben českou firmou v konkrétní české fabrice z českých surovin, je tu jakási pravděpodobnost či naděje, že provoz a výrobek byl několikrát za rok zkontrolován státními veterináři, úředníky zemědělských kontrolních úřadů či jinými úředními atoritami. Výrobci samozřejmě nemají kontroly nikdy rádi, ale v dnešní době plné falsifikátů jim komplikace, způsobované kontrolami, na druhou stranu vylepšují pozici a důvěryhodnost u zákazníků. V žádném ze států EU neprobíhá tolik kontrol vlastních výrobců i dovozců ze třetích zemí (např. Kanady), jako v České republice. Kontrolní úřady jsou ale bohužel bezzubé vůči členským zemím EU. "Dovoz" z Polska a jiných členských zemí, jakkoliv černý nebo podezřelý, je pod rouškou "evropské celní unie" na hranicích Čech nekontrolovaný, přestože samozřejmě z mnoha hledisek Evropa jedním územím není. Kromě zdravotních, veterinárních a fyto rizik stačí připomenout daň z přidané hodnoty. Rozdíl mezi nízkou DPH na potraviny a krmiva v okolních státech a naší přemrštěnou "dolní" sazbou už je pro podvádějící obchodníky tak zajímavý, že spousta internetových obchodů a dokonce i některé "kamenné" specializované prodejny jedou bez daňových dokladů na neregistrovaných dovozech. Čert ví proč se za přesuny zboží přes hranice přestala DPH na české straně registrovat. Poctivým výrobcům a obchodníkům v době, kdy někteří zákazníci hledají více slevy než hodnotu a kvalitu, je černý dovoz anonymního a výrobci nezaručeného zboží, často bez DPH, těžkým soupeřem. Jen díky kvalitě si stále některé české výrobky a legální dovozy drží dobré pozice a jméno. Je to hlavně zásluhou tradičního jádra českých chovatelů, kteří se vždy vyznačovali dobrým rozhledem a vzdělaností, tím českým koumáctvím a porovnáváním ceny s dlouhodobým užitkem.
Nenasazuje jen na Poláky, i pro jiné země býváme výhodným smetištěm. Prý proto, že jdeme pouze po ceně. Tato úvaha je chybná - v sortimentu granule pro psy jdou po ceně snad jen ti, co nakupují v supermarketech, kamenných i internetových. Tedy ten "běžný spotřebitel" podléhající reklamě a nakupující v supermarketu. S hlavou promytou heslem "To nejlepší, nejlevněji, pro každého". Trik, kterému náš trh zčásti podlehnul, je ovšem rafinovanější. Nespočívá jen v ceně běžných laciných krmiv. Zhusta děláme úplně jinou chybu: Nakupujeme ze setrvačnosti bývalé "světové" a býválé "superprémivé" značky, jichž jsou plné specializované obchody.
Nevšímáme si vykrádání a změn receptur, tedy složení granulí, jejich vzhledu. Neregistrujeme změny majitele značek a procesů, které nastanou, když značku koupí globální řetězec. Pozdě si všímáme změn kondice psů, často nám zhoršení připomene až rozhodčí na výstavě nebo veterinářova účtenka. Mnoho lidí kupovalo před lety kvalitní krmiva za patnáct set či dvě tisícovky a dnes jim interernetové obchody i s dopravou dodá "stejný pytel" domů za osm stovek. Někteří méně pozorní majitelé psůse nějakou dobu zapomínají podívat, co je v pytli a jak prospívá pes. Tato slepota, kterou trpíme, není zdaleka jen cenová. Je to o nepřijímání informací. Vždyť přece v povinné deklaraci na obalu si můžeme přečíst, z čeho jsou granule vyrobeny. Pusťme si do hlavy tu drobně psanou a často obtížněji hledanou informaci o složení krmiva. Porozumíme přece ihned, že granule složená z vedlejších produktů živočišného původu a vedlejších produktů rostlinného původu, s přídavkem rostlinných tuků, je prapodivnou neidentifikovatelnou směskou a nemůže být dost dobrá pro našeho čtyřnohého přítele.
Žádný novodobí více či méně geniální a vyzkoušený krmný biologický doplněk nemůže zachránit účinky krmiva, které je vyrobeno z mizerných základních surovin. Je zcela zbytečné studovat účinky všech těch chondroitinů, přidaných omeg, vláknin, bylinek a vitamínů, když psi začínají trpět kvalitativní podvýživou z méně využitelné potravy. Více než kdy jindy je třeba přemýšlet, vzít rozum do hrsti, nenechat ošidit sebe a v důsledku špatných nákupů i svého psa. Hodnotná a vybalancovaná krmná dávka začíná u tradičních základních surovin. O těch bychom měli číst v deklaraci složení na obalu každého krmiva. I pro neodborníka z oblasti zemědělství, který nemá znalost potravinářské a krmivářské terminologie: Pokud na obalu nenajdete přesně, kdo krmivo vyrobil a kde, pokud si pod každým názvem suroviny nebo skupiny surovin v deklaraci nejste schopen představit zcela konkrétní zemědělský produkt, vyberete jinou značku. Lepší. Je jich stále na trhu dost a některé si kvalitu drží, dokonce i zlepšují.
Ať už jsem v obchodě s potravinami nebo s krmivy pro psy, zaostřuji neustále na povinné údaje na obalech. Mnohem více, než na krásné čelní strany se zavádějícími a klamavými tvrzeními či obrázky. Potravinu nebo granule s označením Vyrobeno v EU nebo Vyrobeno pro řetězec XY členům své rodiny nepodám. Když se ke svému produktu výrobce nehlásí a nechlubí se jim, musí to mít určitě nějakou příčinu. Stejně jako nemám chuť na "český značkový výrobek" z Polska, tak jsem ve střehu i za své psy.